Na čarodějnice máme ve Lhotě zřejmě štěstí. Ne snad, že by se jich do naší vísky slétal nějaký kromobyčejný počet, ale již po několik let v řadě máme večer před filipojakubskou nocí pěkné počasí. Někdy, pravda, bylo trochu chladněji, ale baby čarodějné pálíme většinou bez deštníků. A letošní poslední dubnový den, byl v tomto směru opět vydařený. Teplé odpoledne a vlahý podvečer si přišlo užít ještě více návštěvníků, než bývá ve Lhotě zvykem. A to jsme přitom zvyklí na hodně!
Tak jako každý rok byla s předstihem postavena pořádná hranice, tak jako každý rok na její vrchol posazena fešanda z rodu čarodějných divoženek. Tak jako každý rok hranice v podvečer vzplála pro radost dospělých i mnoha dětí. Pro děti navíc připravena kvízová hra, jejíž správné vyřešení bylo odměněno špekáčkem, k takovému večeru neodmyslitelně patřícím. A také dosti dětských písniček linulo se z reproduktoru, to pro taneční inspiraci, či jen tak pro dobrou náladu. Bylo překvapivým zjištěním, jak dlouho bylo pak lhotecké hřiště zaplněno hemžícím se dorostem s míčem či bez, v každém případě pak nikým s mobilem v ruce. Nadějná to informace!
Dospěláci většinou na hřišti až tolik nekřepčili, zato se o to více družili v obvyklých debatních kroužcích a skupinkách, které se navzájem prolínaly, rozcházely a zase scházely, to podle toho, kdo koho kde zahlédl, a s kým chtěl ten či onen prohodit pár slov či souvětí. Souvislost těch souvětí měnila se s délkou fronty u našeho občerstvovacího stánku, a obsluha jeho starala se, aby řeč opravdu nestála.
Na společném snímku ze začátku toho vydařeného večera lze najít snad osmdesát účastníků, při jeho konci by bylo možno najít jen vytrvalce z nejvěrnějších. Poslední – ahoj, proneseno bylo dlouho, ale opravdu dlouho po půlnoci!
Poděkování:
- Všem stavitelům hranice
- Tvůrcům baby čarodějné
- Tvůrcům programu pro děti
- Obsluze stánku a všem jeho zásobovačům
-bk-
Foto: Břetislav Kovařík, skupinové foto: Tomáš Růžička